Cestopisné zastavní v Sarajevu...
Od rána prší. Zacákané motorky parkujeme u první hospody v bosenském příhraničí, abychom se aspoň trochu ohřáli a oschli. Za poměrně nízké ceny objednáváme královský oběd a obsluhující mladík se s námi dává okamžitě do řeči, fotí si nás i motorky, vyzvídá a nakonec nezapomene dodat, ať motorky rozhodně neparkujeme v centru Sarajeva. Prý by tu zmizely za pár minut. Jen doufám, že fotky z jeho mobilu už neputují na nějaký loupežný checkpoint o pár kilometrů dál... Pokračování na Digimanii.
Sarajevo, ráj pro pouliční fotky
Spousta fotek z loňské výpravy do Sarajeva, města kontrastů. Zde jen náhodný výběr, pro další navštivte nově naplněnou galerii Balkán 2011.
Ještě jennou býčí hry
Tentokráte celá série z akčních her. Více o hrách jste se mohli dočíst v minulých příspěvcích. Všechny fotky jsou v galerii, zde jen první šestice. (z galerie Francie 2011)
Jarní Rakousko
Jelikož s kamarády netrpělivě čekáme, až se oteplí, abychom vyrazili na pár dní do rakouských Alp, vzpomněl jsem si na pár zapomenutých obrázků z loňského bloumání touto motorkářům zaslíbenou krajinou...
Promítání: Provence, Čína, Turecko
Zvu vás na cestovatelská promítání ze tří naprosto odlišných světů. Tentokráte s autory a tématy:
Radek Fiala - Francie: Jarní Provence. S fotkami a vyprávěním se vydáme na lov na sviště na nejvyšších horských sedlech provensálských Alp, projdeme se typickým pestrobarevným trhem a historickými městečky Luberonu a nakonec se podíváme až k moři, za koňmi, býky a plameňáky do divoké přírody Camarque.
Milan Duška - Čína: Promítání fotek a vyprávění z "Cesty made in China".
Daniel Drašar - Turecko (Promítání) Intro: Od kraje po střed a zpět na kraj. Fotografie pořízené na dobrodružném výletě po Turecku a to výhradně místními autobusy a vždy se vším na poslední chvilku. Istambul -> Balikesir -> Denizli -> Pamukkale -> Izmir -> Altinoluk -> Istambul
Akce se koná 25. dubna od 19:00 na adrese Novomlýnská 3, Praha 1, zvonek se štítkem "Kondor" nebo "Čtrnáctka" (pořád nám to někdo krade, pozn. pořadatele), kdo bude ztracen, nechť mi zavolá, číslo najdete v kontaktech.
Vstupné se nevybírá.
Jak nefotit zámek
O svátečním pondělí jsem využil podezřele slunečného počasí k bezcílnému brouzdání republikou. Čirou náhodou jsem odpoledne dorazil i k zámku Červená Lhota, zaparkoval dostatečně daleko od naháněčů na poloprázdné placené obecní parkovací pozemky a příjemnou procházkou obešel zámecký rybník. S jednoznačným závěrem, že i zde je třeba si na focení pohlednicové scenérie s osvíceným zámkem nepříjemně přivstat. I zkusil jsem hodinku vyčkat aspoň na méně frekventovaný pohled od západu a vrátil se do auta pro stativ. Stíny se zatím líně přehouply za roh.
Vyrovnal jsem stativ podle vodováhy, předsklopil zrcátko, manuálně doostřil dle živého náhledu a vůbec udělal celou sérii v očích turisty chytře vypadajících fotografických činností... Abych si následně prohlédl stinný autoportrét přes čtvrt fotky. Ostré slunce na hladinu krásně vykreslovalo dokonale ostře vyfocený obrys zábradlí rybníka, stativu i přikrčeného fotografa. Čímž se vysvětlilo, proč se odsud zámek nefotí.
Nakonec jsem zcela neodborně zanechal stativu a jako každý turista cvakl jednu fotku na památku z ruky, povážlivě nahnutý nad nepříliš čistými a jistě ne příjemně teplými vodami rybníka. Jakémukoli běžnému rámečku se vymykající ořez pak zachránil aspoň něco... Tak příště brzy ráno.
Provensálské detaily
Provence nejsou jen daleké výhledy z kamenných městeček, přilepených na svahu hor. Provence jsou i drobné detaily obyčejných věcí... (z galerie Francie 2011).
Jazzová fotka nadšeného fotografa
Poslední dobou jsem si oblíbil jeden jazzový podnik, kde se příjemné prostředí kombinuje s hudbou, která, po nekonečném brouzdání pracovními maily, působí na duši až návykově léčivě. Poučen z vlastních nezdarů, vyskytuji se zde zpravidla s foťákem. (pokračování na Digimanii)
Nejlepší fotka nadšeného fotografa
Filmové městečko s okrem na dohled
Městečko Gordes je pravděpodobně ze všech villages perchés v Luberonu nejvíce obležené turisty. Může za to bezpochyby celková malebnost místa, známost z filmu (zahrálo si například v odpočinkové romantice Dobrý ročník) a jistě i výhled ze skalní terasy přímo na vesničku a do dálky za ní. Mimo jiné lze odsud dohlédnout i do nedalekého Roussillonu, vesničce známé výhradně díky nalezištím okru. Čili vězte, že oranžáda na fotce není přehnaně saturovaná, takhle zářivě oranžově zaprášené je v okolí úplně všechno. (z galerie Francie 2011).
Ještě kousek Francie
Jezero s pro mě nezapamatovatelným francouzským názvem vypadalo ráno náramně malebně. O něco horší se jevilo večer, když se nad ním proháněly bouřkové mraky a já v očekávání hrůzy stavěl nejbytelnější stanovou konstrukci, co jsem s pozůstalých provázků zvládl, v závětří za vlastním motocyklem... Následující přejezd průsmyku Cayolle už byl dalším klasicky nádherným provensálským dnem (z galerie Francie 2011).
